Menu
Obec Vrdy
Vrdy

HISTORIE

Vydáme-li se po stopách našich dávných předků záhy zjistíme, že kotlina rozkládající se pod úpatím Železných hor, kterou klikatě protéká řeka Doubrava, byla již od pravěku plná života.

Nejstarší doklady pravěkého osídlení okolí obce pocházejí z mladší doby kamenné, a to především přímé pozůstatky sídlišť kultury keramiky lineární a vypíchané, kostrové hroby a žárové pohřebiště z doby bronzové a sídliště z doby železné.

První písemná zmínka o obci Vrdy je až z roku 1307 v zakládací listině Oldřicha z Lichtenburka.

Místní jméno Vrdy jistě souvisí s vodou či řekou a znamená místo, kde byla řeka kdysi přehrazena, poněvadž se často rozvodňovala. Povodně trápí naši obec dodnes.

Do roku 1849 spadala ves pod vrchnostenskou správu žlebského panství, o rok později byla přidělena k čáslavskému hejtmanství. Obce se dotkla jak pruská válka (1866), tak i světová válka (1914-1918). K uctění památky padlým vojínům byl ve Vrdech 18.9.1921 slavnostně odhalen pomník.

Nutno říci, že v období první republiky panoval v obci čilý stavební ruch. V roce 1923 se začal stavět železobetonový most přes Doubravu, opravena byla radnice, zvonice, kaple a vydlážděna cesta a chodník na návsi. V poválečných letech byly nevyhnutelné rekonstrukce válkou poškozených budov, např. školy, ale i úpravy veřejných ploch.

Až do roku 1960 byly na území dnešního sídelního celku čtyři samostatné obce s vlastní správou (Vrdy, Dolní a Horní Bučice a Zbyslav). V roce 1969 byl připraven územní plán bytové výstavby sloučených obcí. V červnu 1972 bylo otevřeno letní kino, v květnu 1976 koupaliště.

 

Zdroj článku: Místopisný průvodce po České republice

 

O původním názvu obce Vrdy

Po lokaci osady Zbyslav (první zmínka 1131) a vsi Bučic (zm. 1279) následuje další etapa kolonizace Podoubraví. Kláštery v Sedlci a ve Vilémově zažívají totiž v polovině 13. století období ekonomického rozkvětu. Opati pronajímají svůj majetek za úrok a tím si zabezpečují stálý důchod. Snad již předtím kláštery začaly přeměňovat vsi pod purkrecht (zákupní právo), ale písemných zpráv o tom není. Podle Čeňka Semeše ležela ves Vrdy na okraji severní části statků Vilémovského kláštera a byla nejspíše dědičně zakoupena některými čáslavskými měšťany. První písemná zmínka o ní je až z roku 1307 v zakládací listině Oldřicha z Lichtenburka. Ten vysazuje za pomoci Gottfrieda, rychtáře z Podola, město Ronov na 39 lánech. Listina ve výčtu svědků jmenuje i dva zemany z Vrdů, Fridricha a Peška: „A svědkové toho jsú tito: Václav ze Žlebóv, Stojslav z Hostovlic, Přibek z Lipky, Dubso z Lipoltic, Jindřich, rychtář čáslavský, Jindřich mladý, konšel, Jindřich Rezó, Domoslav z Luchten, Fridrich z Vrd, Jindřich z Sitěnic, Pešek z Vrdy, Oldřich z Podola i jiní muže mnozí viery hodní. Stalo sě léta Božieho 1307, jedenáctého měsiece února“.

Antonín Profous a Jan Svoboda ve svém díle „Místní jména v Čechách“ připouštějí možný výklad jména Vrdy snad jako vsi vrdů, tj. lidí koktavých, avšak tento klasický výklad není dnes zcela jednoznačně přijímán. Smělá byla naopak myšlenka ředitele školy a nadšeného amatérského archeologa a historika Jiřího Kebzy (1931-1984), který dává přednost výkladu, totiž, že místní jméno Vrdy úzce souvisí s vodou, řekou či snad vodním dílem. Usoudil, že jméno povstalo jako singulár k apelativu (podstatnému jménu obecnému) německého slova „das Wehr“ = jez, splav – přeneseně, že Vrdy znamená místo, kde byla řeka kdysi přehrazena, poněvadž se často rozvodňovala. K tomuto výkladu se přikládáme i my.

Název obce se v historických dokumentech proměňuje v závislosti na době a jazyku záznamu. První jsou to latinské podoby názvu „de Wrd“ (z roku 1307) a „Wurdaw“ (1391), přes německé „Wurd“ (1437), „Wrda“ (1763-1768) či „Werda“ (1939-1945) až po staročeské „Wrdy“ (1836-1866).

Zdroj: Vrdy 1307 – 2007 (Josef Moravec, František Kříž, Jiří Cichý)

 

Významní a zasloužilí rodáci

Obec Vrdy se může pyšnit řadou významných rodáků, kteří jak u nás, tak i ve světě získali věhlasného jména a zásluh. Věnujme těmto osobnostem náš obdiv a uznání.

 

Prof. RNDr. Josef Král, DrSc.

Narodil se 23.12.1931 v Dolních Bučicích. V roce 1954 absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obor matematika, kde také působil až do roku 1964. Od roku 1965 pracuje v Matematickém ústavu ČSAV v Praze. Krátkodobě přednášel na zahraničních univerzitách (USA, Francie, Brazílie). Je autorem řady učebních textů a více než 100 prací publikovaných v matematických časopisech. Od roku 1990 profesorem pro obor matematická analýza. Dr. Král žil v Pečkách u Kolína a pracoval jako vědecký pracovník v Matematickém ústavu AV ČR. Zemřel v roce 2006.

 

František Vladimír Lorenc

Narodil se 24.12.1872 ve Zbyslavi a zemřel 24.5.1957 v Porto Alegro (Brazílie). Po nedokončeném studiu vyššího gymnázia v Kolíně odešel do Prahy, kde se setkal s redaktory časopisu „Záře“. Jako osmnáctiletý se stal autorem první esperantské učebnice pro Čechy, která vyšla v roce 1890 v Pardubicích. V letech 1891-1892 ve studentském dělnickém kroužku „Omladina“ vedl kurz esperanta. Zapleten do procesu s „Omladinou“, uprchl do Brazílie. V roce 1903 se stává učitelem a později ředitelem školy v San Felicianu. Publikoval pod jménem Francisko Valdomiro Lorenz. Za život se naučil a znal na 104 mezinárodních a 22 indiánských jazyků. Zanechal po sobě přes osmdesát různojazyčných spisů (slovníky, gramatiky esperanta a různých indiánských nářečí, překlady básní, studie o józe apod.). Jeho nejvýznamnější díla jsou překlad „Bhagavad-Gítá“ ze sanskrtu, překlad Komenského „Labyritu světa a ráje srdce“ do portugalštiny a básnická antologie „Brazila Antologio Poezia“. Jeho jméno nese řada esperantských klubů v Brazílii.

 

Prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.

Narodil se 11.4.1945 v Dolních Bučicích. Sociokulturní antropolog, archeolog a spisovatel. Profesor antropologie a vedoucí katedry antropologie PřF MU v Brně. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Spoluzakladatel a předseda Nadace Universitas, Výboru Ceny Karla Engliše a předseda Výboru Ceny Nadace Universitas Masarykiana. Zakladatel a šéfredaktor časopisu „Univerzitní noviny“, Společnosti pro podporu univerzitních aktivit a šesti nadačních knižnic (Beletrie, Heureka, Miscellanea, Osobnosti, Scientia, Scintilla). Zabývá se tématy z oblasti experimentální, sociokulturní a filozofické antropologie a archeologie, petroarcheologie a filozofie vědy. Kromě více než dvou set odborných studií, článků a esejů, publikoval u nás i v zahraničí na tři desítky knih. V roce 1993 inicioval rozsáhlý vědecko-umělecký projekt několikasvazkové knihy a výstavy Kruh prstenu: Světové dějiny sexuality, erotiky a lásky od počátků do současnosti v reálném životě, krásné literatuře, výtvarném umění a dílech českých malířů a sochařů inspirovaných obsahem této knihy. V roce 2000 zahájil vědecko-pedagogický projekt Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: Modelové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů. Vydal vědecko-naučné a umělecko-naučné knihy obracející se k záhadám dávné minulosti a lidské tvořivosti a díla beletrie. Obdržel dvakrát Cenu rektora Masarykovy univerzity v Brně za významný tvůrčí čin (1995, 1997), Cenu města Brna (1997), 3. cenu a Čestné uznání na 18. knižním veletrhu Libri v Olomouci (2003), Cenu Akademického nakladatelství CERM za nejlepší knihu roku (2005).

 

Karel Petr

Narodil se 14.6.1868 ve Zbyslavi a zemřel 14.2.1950 v Praze. Matematik, člen královské české společnosti nauk (1910) a České akademie věd a umění (1914).  V roce 1892 Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1839-1903 ustaven středoškolským odborným učitelem. V roce 1903 byl habilitován na brněnské technice a současně jmenován mimořádným profesorem matematiky na pražské univerzitě, kde působil až do roku 1938. Zabýval se analytickou teorií čísel, numerickými metodami apod. Byl autorem moderních vysokoškolských skript matematiky. Od roku 1905 až do roku 1920 byl šéfredaktorem „Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky“.

 

Miloslav Vostrovský

Narodil se 16.7.1906 ve Starkoči a zemřel 29.7.1991 v Čáslavi. Malíř, hudebník a kapelník, knihkupec, vedoucí prodejny. Jako dvanáctiletý studoval hru na housle a harmonium v Čáslavi. Po smrti svého otce musel školy zanechat a převzít starost o rodinu a hospodářství. Narukoval k vojenské hudbě 22. pěšího pluku do Jičína, kde načerpal drahocenné hudební zkušenosti. V roce 1931 složil kapelnické zkoušky a převzal po svém strýci Václavu hudbu ve Starkoči.

V roce 1935 se přestěhoval do Vrdů a otevřel tu se svou ženou papírnický obchod. Vedle knih a učebnic prodával i hudební nástroje. V malířství se začal zdokonalovat roku 1940 na pražské soukromé škole. Mezi jeho nejoblíbenější náměty patřil rodný kraj Podoubraví a Železné hory. Obrazy M. Vostrovského najdeme v Galerii Jindřicha Pruchy v Čáslavi, v dětské nemocnici v Motole či v mnoha soukromých sbírkách.

Zdroj: Vrdy 1307–2007 (Josef Moravec, František Kříž, Jiří Cichý)

Obec

Úřední hodiny

Obecní úřad a pokladna

pondělí         7:00 - 11:00

                     12:30 - 16:30

 

středa           7:00 - 11:00

                     12:30 - 16:30

Kulturní kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16
1
17
18 19 20 21 22 23
1
24
25 26 27 28 29 30 31

Svoz odpadu

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
26
27
28
29 1
2 3
4 5 6 7 8
9 10
11
12
13
14 15
16 17
18 19 20 21 22
23 24
25
26
27
28 29
30 31

Odstávky elektřiny v obci

Pro podrobné informace o tom, kterých nemovitostí se odstávka týká, rozklikněte ,,VÍCE INFORMACÍ".

ČEZ Distribuce – Plánované odstávky

Svátek

Dnes je 19.3.2024

Svátek má Josef

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den invalidů

Zítra má svátek Světlana

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Světový den frankofonie
  • Světový den divadla pro děti a mládež

SMS Infokanál

Infokanál

Aktuální informace o dění v obci ve formě SMS zpráv.

Více informací.

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Partneři • Svazky • Projekty