Koudelov

Historie místní části Koudelov

K městskému šosu neboli okrsku města Čáslavi patřil i někdejší dvůr Koudelov, zvaný dříve Řečice. Roku 1464 jej držel čáslavský měšťan Martin z Borovnice „… a udělav rybník u dvoru, jímž zatopil některé dědiny (Skovice – pozn. autora) patřící k královskému hradu Žlebskému o to smlouvu učinil s Jetřichem z Janovic a na Žlebích, zástavním držitelem“.

V první polovině 16. století připadl dvůr rodině Koudelů ze Žitenic u Tupadel. V téže rodině chována tradice, že jich pradědu Michalu Kúdelovi zemřel u Přibyslavi v klíně husitský vojevůdce Jan Žižka a že obdržel povolení, aby tělo Žižkovo pochováno bylo v Čáslavi.

Koudelové ze Žitenic učinili r. 1549 smlouvu o dědictví a statku se ujal Natanael Koudele. V roce 1566 Natanael prodává „dvůr svůj šosovní, jenž Řečice slove s dědinami, lukami a rybníky“ Václavu Zápskému ze Záp. Poté Alena, dcera Jana Popela z Vesce a manželka Natanaelova syna Jana, ve kšaftu z roku 1582 poručila Řečice zpět svému tchánu Natanaelu Koudelovi „…poněvadž on nám věrně a právě pomáhal statkem svým hospodařiti“. Na náhrobku zasazeném ve zdi kostela Sv. Petra a Pavla v Čáslavi dodnes čteme: „Letha tohoto (1582) w nedieli po wssech swatych dokonala vrozená paní Alena Kaudelowa z Wescze a na dworze Ržecžicze, manželka vrozeného pána Jana Kaudele“.

Roku 1592 Natanael umírá. Jeho bratr Šebestián dělí statek na tři díly, ale „…svornost sotva mezi dělivšími nastala. Roku 1594 blíž dvoru Řečice Martin Měnický zabil Pátka švagra svého svadiv se o panství, očež týž Měnický těžkost měl a jest naň soudem nastupováno, avšak toho očištěn jest, ukázav to, že on Pátek jemu pohrůžku učiniv, příčinu k svádě dal“.

Roku 1595 pak Anna Měnická ze Žitenic odprodává statek obci Čáslavské. Vzhledem k politice pobělohorské doby a následným konfiskacím majetku českých šlechticů byly všechny statky obci Čáslavské odňaty. Podle Inventáře šesti dvorů sestaveného Mikulášem Kopeckým byly Řečice společně se zbožím zabraným v r. 1621 postoupeny Marii Magdaléně Trčkové z Lípy. Tímto vyšel dvůr z šosovního svazku obce a stal se statkem zemským.

Od r. 1628 je nazýván dvorem Koudelovským. Roku 1636 Ferdinand II. Daroval Koudelov spolu s dvory poplužními a vesnicemi cís. nejvyššímu lajtnantovi Arnoštu de Suys. Po něm dědil statky jeho syn Ferdinand Arnold Leopold de Suys.

Roku 1676 kupuje panství Tupadly Marie Barbora z Pöttingu.

V červenci 1739 je však vydraženo a prodáno Kateřině ze Schönfeldu, která jej spojila s panstvím Žleby. Po sňatku s knížetem Janem Adamem z Auerspergu dne 14. listopadu 1746 zůstaly veškeré statky zbožím žlebského panství až do r. 1848.

K roku 1932 je Koudelov uváděn jako zbytkový statek.

Zdroj: Vrdy 1307–2007 (Josef Moravec, František Kříž, Jiří Cichý)